1. Povrch aplikace
Prvním faktorem, který ovlivňuje vše ostatní, je povrch, na který se etiketa umístí. Etiketovat karton není totéž co díl z polyethylenu, ocelovou trubku nebo skleněnou láhev. Každý základní materiál vyžaduje jiný profil lepidla.
Povrchy s vysokou povrchovou energií, jako je sklo, nerezová ocel nebo karton, dobře přijímají většinu standardních lepidel. Naopak plasty s nízkou povrchovou energií, jako je polyethylen (PE) nebo polypropylen (PP), vyžadují lepidla se speciálním složením: běžné lepidlo povrch dobře nesmáčí a etiketa se nakonec odlepí nebo se jí zvednou okraje.
Běžné povrchy a jejich chování
- Ocel, nerez, hliník — Vysoká povrchová energie. Standardní permanentní nebo ultra snímatelné lepidlo podle potřeby. Pozor na natřené nebo lakované povrchy: povrchová energie může podle povrchové úpravy výrazně klesnout.
- Sklo — Velmi vysoká povrchová energie. Kompatibilní s téměř jakýmkoli lepidlem. Problémem bývá spíš kondenzace a vlhkost než počáteční přilnavost.
- Karton a papír — Porézní a savý povrch. Vlhkost zhoršuje přilnavost, pokud lepidlo není pro tyto podmínky určeno.
- PE a PP bez povrchové úpravy — Nízká povrchová energie. Vyžadují agresivní lepidlo pro povrchy s nízkou energií nebo lepidlo z přírodního kaučuku. Před potvrzením si vždy vyžádejte zkoušku přilnavosti.
- Povrchy s práškovým lakem (powder coating) — Povrchová energie se liší podle složení barvy a se standardními lepidly může být problematická. Před potvrzením materiálu vždy doporučujeme zkoušku přilnavosti ve skutečných podmínkách použití.
- Zakřivené nebo nerovné povrchy — Materiál musí být dostatečně tvarovatelný. Tuhý polyester může na malých poloměrech zvedat okraje; měkký PP nebo tvarovatelný polyethylen jsou lepší volbou.
Rychlá zkouška v terénu: kápněte na povrch kapku vody. Pokud vytvoří kulatou perlu a steče, povrchová energie je nízká a budete potřebovat speciální lepidlo. Pokud se rozlije do plochy, standardní lepidlo obvykle funguje dobře. V každém případě si před výrobou vždy vyžádejte zkoušku přilnavosti ve skutečných podmínkách.
2. Prostředí použití
Etiketa může první den dokonale přilnout a po třech měsících selhat, pokud ji prostředí degraduje. Teplota, vlhkost, UV záření a chemikálie jsou čtyři nejčastější příčiny selhání v průmyslovém značení.
Posuzujte jak trvalé provozní podmínky, tak jednorázové špičky: etiketa ve vytvrzovací peci může odolat 200 °C po dobu 30 minut, ale selhat, pokud je této teplotě vystavena trvale. A naopak: kryogenní etiketa musí odolat −40 °C, aniž by lepidlo ztratilo přilnavost nebo materiál zkřehl.
Pokud použití kombinuje více nepříznivých faktorů (například exteriér + chemikálie + teplo), při volbě materiálu vždy rozhoduje ten nejpřísnější a může být nutná speciální konstrukce s ochranným laminátem.
3. Metoda tisku
Materiál musí být kompatibilní s tiskovou technologií, kterou máte k dispozici, nebo s procesem, kterým se bude etiketa vyrábět. Nevhodný materiál v kombinaci s nesprávnou tiskovou technologií dává špatné výsledky: barva nepřilne, obraz se stírá, kódy jsou nečitelné nebo se poškodí tiskové hlavy.
Pokud tisknete TT ve vlastním provozu, vždy nám potvrďte, jakou TTR pásku používáte: správný materiál závisí na tom, zda je vosková, voskovo-pryskyřičná, nebo pryskyřičná.
4. Požadovaná životnost
Očekávaná životnost etikety musí odpovídat ceně materiálu. Nemá smysl používat vysoce odolný polyester na expediční etiketu, která se v cílovém skladu odstraní, ani přímý termotisk na identifikační štítek dlouhodobého majetku.
- Velmi krátká životnost (hodiny až dny) – Přímý termotisk. Nejlevnější volba pro jednorázové etikety: expedice, dodací listy, sledovatelnost procesu. Obraz se působením tepla, světla nebo tření zhoršuje.
- Krátká životnost (týdny) – Křídový papír s termotransferovým tiskem. Odolnější proti oděru než TD; vhodný, když etiketa musí vydržet několik dní nebo týdnů ve výrobě nebo při přepravě.
- Střední životnost (několik měsíců, interiér) – Polypropylen. Odolný vůči manipulaci, mírné vlhkosti a povrchovému oděru. Dobrý poměr ceny a kvality pro většinu vnitřních průmyslových prostředí.
- Dlouhá životnost (roky, exteriér, agresivní prostředí) – Polyester pro venkovní použití nebo zesílený polyester. Jednotková cena je vyšší, ale životnost investici ospravedlní, pokud selhání etikety znamená náklady na sledovatelnost nebo bezpečnost.
Zvažte také, zda musí etiketa zůstat čitelná i na konci své životnosti: identifikační etiketa dlouhodobého majetku musí být čitelná skenerem i po letech expozice. V takových případech přidá ochranný laminát nebo tisk pryskyřičnou páskou roky čitelnosti jakémukoli základnímu materiálu.
Podívejte se na technický list materiálu
Jakmile určíte své podmínky, v každém technickém listu najdete technické specifikace, teplotní rozsahy, dostupná lepidla a postup, jak si vyžádat vzorek.
Časté dotazy
Čím začít při výběru materiálu etikety?
Povrchem aplikace, který ovlivňuje vše ostatní. Povrchy s vysokou energií — sklo, nerezová ocel, karton — dobře přijímají většinu standardních lepidel. Neupravený polyethylen a polypropylen vyžadují speciální složení: běžné lepidlo takový povrch dobře nesmáčí a etiketa se nakonec odlepí nebo se jí zvednou okraje.
Jak poznám, že má povrch nízkou povrchovou energii?
Existuje rychlá zkouška v terénu: kápněte na povrch kapku vody. Pokud vytvoří kulatou perlu a steče, povrchová energie je nízká a bude potřeba lepidlo určené pro takové povrchy.
Proč dělají potíže povrchy s práškovým lakem?
Protože jejich povrchová energie se liší podle složení barvy a se standardními lepidly může být problematická. V takových případech je vždy vhodné před potvrzením materiálu provést zkoušku přilnavosti ve skutečných podmínkách použití.
Jaký materiál je nejlepší na zakřivené nebo nerovné povrchy?
Materiál musí být tvarovatelný. Tuhý polyester může na zakřiveních malého průměru zvedat okraje; měkký polypropylen nebo tvarovatelný polyethylen jsou lepší volbou.